Co se již nevejde do nařízení vlády č. 361/2007 Sb. – Část 2
19. 2. 2018 | Ing. Jana Lepší | Zdravotní ústav se sídlem v Ústí | www.svetlo.info
V § 45 jsou uvedeny hygienické požadavky na osvětlení pracoviště
(1) K osvětlení pracoviště včetně spojovacích cest se užívá denní, umělé nebo sdružené osvětlení. Osvětlení pracoviště a spojovacích cest mezi jednotlivými pracovišti denním, umělým nebo sdruženým osvětlením musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní hodnota denního, umělého nebo sdruženého osvětlení obsažená v příslušné české technické normě upravující hodnoty denního, sdruženého a umělého osvětlení [4], [3], [1].
Normovým požadavkem se rozumí technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě [4], [3], [1].
Osvětlení nesmí být příčinou oslňování.
Obr. 10. Kontrola oslnění
Jak se dnes kontroluje oslnění [11]? Mělo by se kontrolovat UGR v projektu – ve správné výšce očí sedícího (1,2 m) či stojícího (1,7 m) pozorovatele, 1 m od zdi – přes místnost oběma směry (obr. 10). „Projektant“, aby nebyl problém, zkusí jiný směr (obr. 11). Podaří-li se oproti projektu zaměnit prizmatický kryt za ploché sklo při hladkém nátěru podlahy, soustava oslňuje přímo, ale i odrazem (obr. 12a, b).
Oko se nedokáže bránit oslnění odrazem z dolního prostoru (při horním se oko podvědomě přivře; obr. 13).
Obr. 11. Nesprávně vypočtené hodnoty UGR; proto jsou hodnoty tak velké, navíc počítáno ze špatného místa – není přes celou místnost, ale pouze ze zvoleného bodu
Obr. 12. Oslnění: a) přímé oslnění + oslnění odrazem, b) svítidlo s čirým sklem
(2) Pracoviště, které je osvětlováno denním osvětlením, pokud na něm může docházet ke zvýšené tepelné zátěži nebo oslnění, musí mít osvětlovací otvory vybaveny clonícími zařízeními umožňujícími regulaci přímého slunečního záření. U bočního osvětlovacího otvoru na pracovišti umožňujícího pohled ven nesmí jejich výplně tomu bránit.
Obr. 13. Oslnění odrazem od pultu
Často se lze v halách setkat s tím, že sice osvětlovací otvory jsou, ale není vidět ven, ať již z důvodu výplně (luxfery, komůrkové polykarbonáty, zneprůhledněná skla s barvou či špínou), nebo jejich umístění nad úroveň očí pracovníků. Požadavek na výhled ven není splněn také v halách, kde jsou jen světlíky. Stejně tak tento požadavek nesplňují světlovody. Působí jako dynamický zdroj „umělého“ světla. Je dobré je použít, jestliže ve vestavěném prostoru nemohou být okna. Zde však již nejde o boční osvětlení, ale o horní. Proto se na ně také vztahují vyšší požadavky, tj. musí zde být činitel denní osvětlenosti minimálně Dm = 3 %.
Kam se ztratí denní osvětlení při trvale stažených žaluziích?
(3) Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném denním osvětlením musí být dodrženy tyto minimální hodnoty:
a) denní osvětlení vyjádřené činitelem denní osvětlenosti D, minimální Dmin 1,5 %, při horním nebo kombinovaném denním osvětlení i průměrný Dm = 3 %.
Pokud se kolauduje (měří) prázdný prostor (např. prodejny – večerky nebo některé prostory obchodních řetězců), výlohy (okna) zajistí dostatek denního osvětlení. Potom se tam ale nastěhují regály, které celé výlohy (okna) zastíní. Někdy jsou ještě navíc zalepeny reklamami (obr. 14). Pak nelze dosáhnout minimálního činitele denní osvětlenosti. Prostor má sdružené osvětlení, v horším případě je bez denního světla. Jestliže je součástí výlohy větrací otvor, nelze v některých případech zajistit ani dostatečné množství přiváděného vzduchu (obr. 15) Neměl by mít prostor osvětlenost navýšenou? Ano. Opět se ale vraťme k délce pobytu. Jaká je pracovní doba večerek? (Zvláště nemá-li se prodavač s kým střídat.) Vyskytuje se obsluha pouze u pokladny? Kdo doplňuje zboží do regálů? Přečte si zákazník maličký text na výrobku při nenavýšené intenzitě osvětlení? Na to je často zapotřebí lupa. Zapomenout bychom neměli ani na snižování činitele denní osvětlenosti při výměně starých dřevěných oken za nová okna s širšími rámy a menší plochou prosklení, při zateplování roste tloušťka ostění, ale i přidáváním rekuperace do prostoru (snížení stropu, zmenšení okna). Většina prostorů byla dimenzována tak, aby byl splněn činitel denní osvětlenosti bez větších rezerv – po úpravách splněn často nebude.
Oproti tomu při výměně zářivek v dosavadních, např. podhledových svítidlech 4×18 W je nutné kontrolovat světelný tok (18W zářivka – 1 300 lm, náhradní LED trubice 9 W – jen 900 lm). Osvětlenost klesne. Otázkou je, zda je schváleno s tímto zdrojem zkušebnou.
Obr. 14. Zalepené výlohy
b) celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností Ēm = 200 lx.
(4) Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném sdruženým osvětlením musí být dodrženy tyto minimální hodnoty:
a) denní složka sdruženého osvětlení vyjádřená činitelem denní osvětlenosti D, minimální Dmin 0,5 % a průměrná Dm = 1 % musí být splněna ve všech případech, tedy i při bočním nebo kombinovaném osvětlení,
b) doplňující celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností Ēm = 200 lx.
Obr. 15. Zastavěné okno brání i větrání
(5) Hodnoty celkového umělého osvětlení podle odstavců 3 a 4 se použijí za předpokladu, že příslušná česká technická norma nestanoví s ohledem na zrakovou náročnost vyšší hodnotu.
Požadavky na denní osvětlení nesplní v mnoha případech ani velkoplošné kanceláře. Ty mívají tři zóny – s vyhovujícím denním osvětlením, se sdruženým osvětlením a tzv. bezokenním prostorem, který již nesplňuje požadavky ani na sdružené osvětlení. Tam jsou převážně komunikace, popř. je zde umístěn nábytek k ukládání materiálů. Pro zlepšení soukromí ale některé firmy dávají mezi stoly někdy i značně vysoké přepážky (obr. 16). Pracovník tak sice má svoji „kóji“, ale denní světlo již nemusí splňovat požadavky.
Nemělo by se zapomínat na provozní teplotu uváděnou u PC (0 až 35 °C). Při vyšších teplotách venku a oslunění pracoviště se PC neuchladí.
Vestavěné buňky v halách mají pouze sekundární osvětlení. V mnoha případech tam ale navýšená složka umělého osvětlení není splněna.
Podobně jsou na tom s osvětlením kancelářská pracoviště uvnitř haly. Mnohdy nemají dostatek denního, ale často ani umělého osvětlení. Navíc jsou zde pracovníci vystaveni nadměrnému hluku pro kancelářské práce a někdy i chemickým látkám a prachu (obr. 17).
Pozor, podle ČSN 36 0020 [3] se již při horním osvětlení osvětlenost nenavyšuje!
Obr. 16. Vysoké zástěny mezi stoly
Obr. 17. Kancelářské pracoviště uprostřed haly
(6) Pracoviště, na němž je vykonávána trvalá práce a na kterém nemohou být splněny hodnoty pro denní ani pro sdružené osvětlení podle odstavců 3 a 4, se může zřizovat a provozovat jen v případě, že jde o pracoviště
a) pouze s nočním provozem,
Noční provoz lze chápat v nočních zábavních podnicích, některých vinárnách.
b) které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu,
Důvodem může být požadavek na UV záření např. v tiskárnách i nutnost chlazení provozu při zpracování masa. Sem lze řadit i některé velíny a práci při ražbě tunelu.
c) jehož účel nebo konstrukční požadavky neumožňují zřídit dostačující počet nebo dostatečnou velikost osvětlovacích otvorů,
Konstrukčními požadavky lze chápat vestavek mezi halami. Určitě tak ale nelze chápat architektonický záměr u obchodních center. Zde je většina jednotek bez oken, přinejlepším mají prosklenou pasáž. Co ale kanceláře v supermarketech (obr. 18)? Musí skutečně být bez oken? Bez oken jsou nejen přípravny na krájení sýrů a uzenin, ale i oddělení lahůdek (obr. 19). Nemohli by si architekti občas vzpomenout také na zaměstnance? Možná, že si vzpomenou, avšak stálo by to peníze navíc, proto raději ne. Jestliže je dostatek zaměstnanců, mohou se střídat, ale je-li jich málo, není to možné. Když je celý prostor bez denního osvětlení, není se s kým vystřídat. Mnohdy ani nemají čas dojít si na záchod či na svačinu, natož vyjít na denní světlo. Lépe na tom nejsou ani zaměstnanci u okének na poštách a v bankách.
Obr. 18. Bezokenní kancelář v supermarketu
Obr. 19. Lahůdky v supermarketech – bez denního osvětlení
Ještě horší případ nastane, když majitel chce zvýraznit lesk svého zboží použitím černých stěn (obr. 20). V takovém prostoru nelze ani navýšit osvětlenost u pultu, protože kontrast jasů mezi pultem a okolím by ještě více zhoršil zrakové podmínky prodávajících.
Co udělá reklama za pracovištěm, když je černá? Sníží osvětlenost (obr. 21).
V žádném případě nelze tento odstavec chápat tak, že si někdo vyhlédne v objektu nevhodný prostor (např. suterénní prostor pro zubní ordinaci) pro danou činnost (vyjmenované v článku 4.2.2 normy [4], kde musí být vyhovující denní osvětlení) a řekne si, že konstrukční požadavky neumožňují zřídit dostačující počet nebo dostatečnou velikost osvětlovacích otvorů.
Obr. 20. Nelze navýšit osvětlenost – velký kontrast jasů
Obr. 21. Černá reklama za pultem sníží osvětlenost
d) na němž zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo činnosti vyžadují vyloučení denního světla nebo zvláštní požadavky na osvětlení, například použití technologicky nutných vlnových délek spektrálního složení světla, které nelze docílit denním osvětlením,
e) kde je nutné zajištění ochrany zdraví zaměstnance před pronikáním chemické látky, aerosolu nebo prachu z výrobní nebo jiné činnosti, jejichž zdrojem je technologie.
Lze říci, že značná část „bezokenních“ prostorů (nesplňujících ani požadavek na sdružené osvětlení) nemá primární důvod v uvedených bodech. Důvody jsou různé. Často je to úspora při stavbě – světlíky jsou drahé, dáme jich méně nebo je zmenšíme. Prostor by se zahříval, nebudeme muset tolik chladit. Proč bychom to v Čechách nepostavili bez oken, když v okolních státech (denní světlo zatím samostatně neřeší) to tak funguje? Sem patří např. oddělení lahůdek v obchodních řetězcích, okénka pošt (obr. 22), bank apod. Fyziologické potřeby pracovníků jsou až na posledním místě. Donedávna zaměstnavatelé říkali: „Za vraty máme dost zájemců.“ Doba se však mění. Zájemců o práci ubývá. Ti, kteří hledají, si mohou vybrat podle toho, kdo nabídne nejen vyšší plat, ale i lepší pracovní podmínky.
Obr. 22. Okénko pošty – pouze sekundární osvětlení
(7) Na pracovišti uvedeném v odstavci 6, na němž je vykonávána trvalá práce, musí být dodržena minimální hodnota celkového umělého osvětlení vyjádřeného udržovanou osvětleností Ēm = 300 lx; osvětlovací soustavy se zde zřizují tak, aby hodnoty udržované osvětlenosti byly nejméně takové, jako stanovuje příslušná česká technická norma k osvětlování vnitřních pracovních prostorů [1]. U udržovaných osvětleností 300 až 500 luxů včetně se však osvětlenost navýší o 1 stupeň řady osvětlenosti.
(8) V místnosti pro odpočinek podle § 55 odst. 3 denní osvětlení vyjádřené minimálním činitelem denní osvětlenosti musí být Dmin = 1,0 %.
(9) Osvětlovací otvory, osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být pravidelně čištěny a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány.
Osvětlovací otvory včetně ochranných prvků musí umožňovat jejich bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby zdržující se v objektu nebo v jeho okolí během údržby a čištění. Zaměstnanci musí být umožněno manipulovat s okny nebo světlíky, pokud jsou otevíratelné, otevírat, zavírat, nastavovat nebo zajišťovat z podlahy bezpečným způsobem; jsou-li otevřeny, musí být zajištěny v takové poloze, aby se předešlo riziku úrazu.
Je možné, že někde zaměstnancům vyndají z oken kličky, aby nemohli větrat? To se opravdu stává. Zdůvodní se to technologií, když se např. právě neví, proč se v materiálu při lisování tvoří bublinky.
Někdy může být problematické otevření okna (za běžných podmínek) s kličkou, např. z důvodu malého vzrůstu. Tatáž situace nastává i při regulaci denního světla žaluziemi z důvodu krátkých řetízků.
(10) Na pracovišti bez technologického zdroje prachu a chemických látek se čištění provádí minimálně jednou za 2 roky, na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako sekundárních produktů z technologického procesu se čištění provádí zpravidla dvakrát ročně a na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako nedílné součásti technologického procesu se čištění provádí zpravidla čtyřikrát ročně. Lhůty pro čištění se mohou rovněž stanovit podle činitele znečištění upraveného v české technické normě pro denní a umělé osvětlení [4], [1], [2].
Obr. 23. Neudržované prostory: a) zábrana oslnění deskou, b) bývalá svařovna
(11) Pracoviště včetně spojovacích cest, na kterých je zaměstnanec při výpadku umělého osvětlení vystaven ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného poškození zdraví, musí být vybaveno vyhovujícím nouzovým osvětlením podle příslušné české technické normy upravující nouzové osvětlení [6].
Již z minulosti je zvykem, že nouzové osvětlení kontrolují hasiči. Přestože jsou normy stejné, je zvláštní, že se požadavky v krajích liší. Podle našich zkušeností ho tam ani neměří. Při měřeních umělého osvětlení se lze s velkou pravděpodobností setkat s nedostatečným nouzovým osvětlením, únikové cesty jsou špatně nebo téměř neviditelně značené. Někde není požadováno nouzové osvětlení vůbec.
§ 45a Osvětlení venkovních pracovišť
Umělé osvětlení venkovních pracovišť a spojovacích cest musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky české technické normy na osvětlení venkovních pracovních prostor [2], [7], [8], [9], [10].
Stále častěji se lze setkat se stížnostmi obyvatel na rušení světlem z venkovních pracovních či skladovacích ploch. Nejčastěji jde o nasvětlení ploch LED svítidly s teplotou chromatičnosti nad 5 000 K. Někdy dojde i k oslnění řidičů na komunikaci vedoucí kolem, jindy k aktivaci zvěře v okolní přírodě, která se pak vrhá na silnici.
Požadavky na malování § 55a Úklid
Úklid pracoviště, sanitárních a pomocných zařízení se provádí na pracovišti s technologickým zdrojem prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 nebo jiných zdrojů znečištění jako nedílné součásti technologického procesu a na pracovišti s technologickým zdrojem prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 nebo jiných zdrojů znečištění jako sekundárních produktů z technologického procesu denně. Na pracovišti bez technologického zdroje prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 a jiných zdrojů znečištění se úklid provádí podle zpracovaného harmonogramu zaměstnavatele.
Původní požadavek NV:
1. pracoviště bez prachu a chemických látek – jedenkrát za osm let,
2. pracoviště s technickým prachem a chemickými látkami jako sekundárním produktem – jedenkrát za šest let,
3. pracoviště s technickým prachem a chemickými látkami jako součástí technologie – jedenkrát za dva roky,
4. lhůty se prodlužují o dva roky, jestliže je pracoviště do pěti zaměstnanců
byl novelizací v roce 2010 vypuštěn
– z důvodu velké zátěže zaměstnavatelů. Tento paragraf byl nahrazen pouze obecným ustanovením. Kam to vede? Malba či obnova povrchů se provádějí spíše výjimečně. Kde to funguje, jsou školy, protože ty to mají pevně stanoveno vyhláškou. Snižující se osvětlenost v neudržovaném prostoru je jen důsledkem (obr. 23a, b). V rámci úspor se tam dají nová, výkonnější LED svítidla, nejlépe s teplotou chromatičnosti 6 500 K, někdy i s regulací na konstantní osvětlenost. Proti špinavým povrchům ale vzniká větší kontrast, někdy při špatném výběru svítidel dochází i k oslnění. Poplácají si po rameni: „Jsme dobří – ušetřili jsme za energii, za malování, a ještě navíc jsme zavedli moderní techniku (na kterou mohla být dotace)“. Má to logiku?
Obr. 24. Příklad průběhu osvětlenosti v závislosti na čase
§ 55b Malování
(1) Malby a nátěry povrchů vymezujících osvětlovaný prostor na pracovišti včetně spojovacích cest se obnoví podle plánu údržby, zpracovaného s přihlédnutím k udržovacímu činiteli, který byl pro uvedené prostory navržen při uvádění těchto prostor do trvalého užívání.
(2) Odstavec 1 se nevztahuje na pracoviště v podzemí hlubinných dolů.
Důležitost provádění údržby je patrná z grafu uvedeného v [12] (obr. 24).
*) Text obsahuje citace nařízení vlády s vkládanými modře vyznačenými komentáři autorky a odkazy na normy.
Literatura:
[1] ČSN EN 12464-1. Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory.
[2] ČSN EN 12464-2. Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 2: Venkovní pracovní prostory.
[3] ČSN 36 0020. Sdružené osvětlení.
[4] ČSN 73 0580 (-1, -4). Denní osvětlení budov.
[5] ČSN EN 12665. Světlo a osvětlení – Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení.
[6] ČSN EN 1838. Světlo a osvětlení – Nouzové osvětlení.
[7] ČSN CEN/TR 13201-1. Osvětlení pozemních komunikací – Část 1: Výběr tříd osvětlení.
[8] ČSN EN 13201-2. Osvětlení pozemních komunikací – Část 2: Požadavky.
[9] ČSN EN 13201-3. Osvětlení pozemních komunikací – Část 3: Výpočet.
[10] ČSN EN 13201-4. Osvětlení pozemních komunikací – Část 4: Metody měření.
[11] TNI 36 0450. Rušivé oslnění při osvětlení vnitřních prostorů.
[12] TNI 36 0451. Údržba vnitřních osvětlovacích soustav.
Recenze: RNDr. Marie Juklová
Část 1. čtěte zde.
Vyšlo v časopise Světlo č. 1/2018 na straně 38.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.