Česko získává trhy v USA i v nových destinacích, trhy v EU jsou jistotou

Konferenci Proexportní politika státu, nové výzvy pro české exportéry a dopad Brexitu na tuzemský vývoz, která se uskutečnila v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu, zahájil generální ředitel Veletrhy Brno, a.s. Jiří Kuliš. Hlavními řečníky byli náměstek ministra MZV ČR Martin Tlapa, předseda představenstva EGAP Jan Procházka, manažer exportního financování UniCredit Bank Jiří Flégl a další. Šlo vlastně o současný průřez českého exportu do celého světa.

„Mám někdy pocit, že naše vláda úplně nedoceňuje proexportní význam tohoto veletrhu. Když se podíváme do blízkého zahraničí, vlády dodávají velké prostředky právě na podporu exportu a průmyslu prostřednictvím veletrhů. Příkladem je Německo nebo Itálie, kde vláda vyčlenila sto milionů euro na podporu exportu přes italské veletrhy, obrovský program má například Thajwan. Tam, když vás pozvou na veletrh, zaplatí cestu, ubytování i lékařskou prohlídku. My bychom mohli třeba pozvat místní novináře, což je praxe běžná, že napíší o veletrhu. Je škoda, že takovou podporu nemáme. Tím chci apelovat, že by byl dobrý nápad uskutečnit takový program, které mají některé zahraniční vlády na podporu prezentace. Je to můj apel na MPO a MZV, aby zvážila podporu exportu právě přes tuzemské veletrhy, které mají evropský rozměr. Jde například o MSV, Amper nebo Techagro,“ řekl při zahájení generální ředitel Veletrhy Brno, a.s.

Náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa v této souvislosti řekl, že každá země se stará o to, aby podpořila svoje firmy. V případě ČR je to logické. Poptávka je omezená a také trh je omezený. „Je to inspirace, abychom přemýšleli, jak se dále posouvat. Když se podíváme na čísla HDP světového obchodu, dlouho platilo to, že světový obchod rostl rychleji než domácí produkt na světě. Loni se situace otočila. Došlo totiž ke zpomalení v zemích jako je Rusko, Ukrajina, stejně tak Čína a další. Ceny surovin příznivě ovlivnil růst české ekonomiky a zahraničního obchodu a na druhé straně pro země, které chtějí investovat do tohoto segmentu, poptávka poklesla,“ konstatoval Tlapa.

Česku se v roce 2015 dařilo dobře v růstu HDP o 4,5 procenta. Tlapa upozornil, že tyto faktory jsou neopakovatelné, mimo jiné se také dočerpávaly strukturální fondy. Českou ekonomiku příznivě ovlivňuje pět bodů – příznivé ceny ropy, kurz koruny, samozřejmě exit vázaného kurzu a bude zajímavé, jak ČNB k tomu přistoupí. Pokud přijme nějaká opatření, pak to bude v polovině příštího roku. Poptávka zemí EU probíhá poměrně dobře, Česká republika se vrátila na některé trhy, které byly po ekonomické krizi. Vrátil se mimo jiné vývoz do Irska, stejně tak je nová poptávka zemí kolem nás a dobře se vyvíjela poptávka i v Severní Americe.

„V případě Spojených států amerických je zajímavé, že Česko vyváží více zboží s vyšší přidanou hodnotou. Také některé rozvojové země se vrací zpět do hledáčku našich firem. Loni první český vývoz překročil magickou hranici 10 miliard korun. ČR denně vyváží zboží za víc, jak 10 miliard korun. Je to ohromné množství a ukazuje to zásadní propojenost na význam zahraničního obchodu na celkové české ekonomice,“ uvedl náměstek ministra. Podle něho nelze očekávat zásadní změny v trendech. To znamená, že poptávka v Rusku není dána jen sankcemi, ale i cenou ropy a kurzem rublu, což je pro řadu firem fatální. Propadl se i zásadní obchod na Ukrajinu a tam z hlediska rizik se situace nejeví příliš dobře, jde o rizikový trh. „Věříme, že se postupně zvedne ekonomika Brazílie, kde došlo k zásadnímu zpomalení. Poprvé loni vývoz ČR do Spojených států převýšil vývoz do Ruska. V USA se podílíme v současnosti 14 procenty, kdežto do Ruska pouze 12 procenty,“ doplnil Tlapa.

Česko se snaží dostat na trhy, které byly nějakou dobu pro české firmy zavřené. Jedná se o Irán a Kubu. Tyto země jsou podle náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy aktuálně s velice dobrým exportním potenciálem pro české výrobce. A to i přesto, že stále přetrvává nejistota, jak velké investice a v jakých oborech bude možné uskutečnit. Možnosti v Íránu se otevřely poté, co byly zrušeny mezinárodní sankce uvalené dříve kvůli jadernému programu. S Kubou Česko po téměř 30 letech obnovilo diplomatické styky na úrovni velvyslanců, což by mělo pomoci ekonomické spolupráci. Po letech je možné se vrátit na trh do Íránu, kde má Československo velmi dobré jméno. Tamější trh je nenasycený a bude hledat zahraniční investice. Otázkou zůstává, jak velké mohou být, protože pořád platí omezení pro přesun peněz.

Předseda představenstva státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka zmínil velkou příležitost pro české automobilky, protože se očekává, že v brzké době se na íránském trhu prodá jeden až 1,5 milionu aut. "V nejbližších letech pak bude nutné obměnit zhruba 14 milionů přestárlých aut, která v Íránu jezdí," řekl Procházka. V Íránu už jsou podle něj rozjednané dvě investice, které by měla pojišťovna podpořit, a pro tuto zemi se podařilo dojednat dodavatelský úvěr ve výši 16 milionů korun.

Tlapa uvedl, že po několika letech se také čeští exportéři vracejí na trhy, odkud odešli po nástupu ekonomické krize. Loni se například zvýšil vývoz do Irska o 44 procent. Výrazně vzrostl i do zemí v okolí Česka. Velice dobře se také vyvíjí export do USA a obchodní bilance je kladná už od roku 2011. "Daří se vyvážet hodně finálních výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Nejde tolik o materiály a polotovary," řekl Tlapa. Naopak velmi obtížný je stále export do řady zemi Afriky či Jižní Ameriky. Český export loni dosáhl 3,9 bilionu korun a letos se očekává překonání čtyř bilionů. Denně tak jde o více než deset miliard korun. Zároveň se pojišťovně EGAP postupně podařilo rozložit pojištěné investice do více zemí. Před necelými deseti lety tvořily obchody do Ruska polovinu, aktuálně je to 23 procent. Na druhé příčce je Ázerbájdžán s 20 procenty.

Na konferenci se hovořilo také o dopadu Brexitu na české exportéry. Velká Británie stoupala postupně v žebříčku našich partnerů, zejména v exportu zboží s vyšší přidanou hodnotou. Podle odborníků přímé dopady zatím nejde odhadnout, hodně bude záležet na tom, jak Britové budou dále vyjednávat. Česko má větší strach z jisté ztráty našeho koaličního potenciálu, který jsme měli v EU, právě díky Velké Británii, ať už se to týká energetiky, jádra ne společné politiky. Prostě Británie byla jeden z našich nejvýznamnějších partnerů. U společné obchodní politiky sice zůstávají našimi spojenci Skandinávci, Němci, Nizozemí, Rakousko a Pobaltí. Ale pokud ztratíme tak významný stát, jako je Velká Británie, je třeba se obávat, jestli nebudeme ztrácet blokační minoritu proti zemím, které mají více protekcionistické tendence.

Stávající strategie posilování diverzifikace a rozšiřování teritoriálního portfolia je správná. Tyto kroky mají pomáhat firmám k tomu, aby měly zázemí. Na druhou stranu EU je přirozený partner a je v pořádku, že si české firmy budují exportní sebevědomí nejdříve v EU, kde je vnitřní trh a kde jsou podmínky nejideálnější. Navíc reference vývozu do EU hraje velkou roli pro export mimo unii. Mimo jiné je také pravdou, že český export do unijních zemí je důkazem, že tento vnitřní trh funguje dobře. Proto se firmy mají šanci dostat i do ostatních zemí mimo EU.

Tiskové materiály Veletrhy Brno