Balkánské země se připojí ke klimatickým cílům EU

Kandidátské země EU na Balkánském poloostrově se rozhodly připojit ke klimatickým cílům Evropské Unie k roku 2030. Ty se zakládají na posílení podílu obnovitelných zdrojů energie, energetické efektivity a na snížení emisí skleníkových plynů.

Balkánské státy potvrdily závazek dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 40 % ve srovnání s referenčním rokem 1990, dále zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu ve výši 27 % v roce 2030 a o stejných 27 % posílit energetickou efektivitu. Srbsko a Makedonie se připravují implementovat klimatické cíle EU do svých vlastních energetických politik, je to i jedna z podmínek pro budoucí přijetí těchto zemí do Evropské Unie.

V Makedonii produkuje největší emise skleníkových plynů především sektor zemědělství a odpadové hospodářství. V Srbsku je pak největším znečišťovatelem energetika, která se navíc potýká s velkým problémem dovozní závislosti energetických komodit. Země v první řadě plánuje vybudovat moderní monitorovací a výstražný systém emisí, dále národní inventář podniků s vysokým podílem emisí, který bude sloužit jako výchozí schéma pro obchod s emisními povolenkami.

Rozhodnutí zemí Balkánu připojit se ke klimatickým cílům Unie přišlo právě včas. Celý svět očekává velká jednání o ambiciózních cílech snižování emisí a zároveň je cítit napětí mezi evropskými zeměmi a Ruskem i skrze energetickou politiku. Energetická závislost většiny zemí EU je v dnešní době tou nejzásadnější obavou kvůli stále agresivnější politice Ruské federace i neutichajícím otřesům na Blízkém Východě. Proto je vytvoření společné energetické politiky s dlouhodobým horizontem a opírající se o obnovitelné zdroje energie stále větší nutností.

celý článek na cleantechnica.com

Image credit: Kostolac Power Plant, Serbia. Wikimedia Commons

 

(pp)