Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou

Středověký hrad Bečov se rozkládá na ostrožně stoupající od jihovýchodu k severozápadu. Zatímco na jihozápadě spadá svah prudce dolů, na severovýchodě klesá terén velmi pozvolna. Jádro hradu tvoří na jihovýchodě zbytky okrouhlé věže, za ním je situovaný mohutný nepravidelně obdélný objekt tzv. Pluhovských domů a na nejvyšší části ostrožny se tyčí dvojice hranolových věží srostlých pomocí spojovacího křídla v jeden celek. Na jihozápadě hradní jádro doplňuje budova klasicistních stájí. Jižněji se nachází barokní zámek s přilehlou terasovou zámeckou zahradou.

Obr. 1. Architekturní osvětlení hradu a zámku Bečov nad Teplou, pohled z vyhlídky

Založení hradu Bečov spadá do počátku 14. století. Hrad vznikl nad osadou Bečov, kde chránil důležitou křižovatku zemských cest a pravděpodobně sloužil také jako celní místo. Byl součástí panství pánů z Oseka, jehož součástí byla největší část Slavkovského lesa, kde se těžilo stříbro, cín a jiné kovy. V době husitských válek byl hrad opěrným bodem proti husitům. Konec rozkvětu bečovského panství nastal v době třicetileté války. Bečov byl jedním z hradů, kde se dlouho držela stavovská posádka. Panství bylo slavkovským měšťanům za jejich účast na stavovském povstání zkonfiskováno. V roce 1985 byl v prostoru hradní kaple při pátrání Veřejné bezpečnosti nalezen a vyzvednut relikviář svatého Maura, který zde byl ukryt v roce 1945. Relikviář je nejvýznamnější románskou klenotnickou památkou u nás a vedle korunovačních klenotů je rovněž nejvýznamnější klenotnickou památkou u nás vůbec. Od roku 2002 je po předchozím restaurování opět umístěn v Bečově nad Teplou, tentokrát v prostoru nedalekého zámku.

Současný stav

V současné době je realizováno a příležitostně využíváno slavnostní osvětlení zámku. Hrad osvětlen není. Předmětem návrhu architekturního osvětlení byly hradní budovy. Vzhledem ke kompoziční vazbě mezi budovami hradu a zámku byl proveden rozbor dosavadního osvětlení zámku, které by mělo být výhledově upraveno tak, aby objekty hradu a zámku spolu vytvářely jeden harmonický celek. Při místním průzkumu bylo zjištěno, že osvětlovací soustavu architekturního osvětlení zámku tvoří světlomety s úzkým a středně širokým svazkem pro halogenidové výbojky o příkonu 150 W. Rozložení svítivosti světlometů a jejich umístění vzhledem k objektu způsobují značně nerovnoměrné rozložení jasů na fasádách. Pro objektivní zhodnocení byly změřeny jasy na fasádách a na střešní kupoli zámku. Měřením se potvrdil subjektivní dojem. Jasy osvětlených fasád se pohybovaly v rozsahu od 3 do 30 cd/m². Naměřené jasy na kupoli se pohybovaly v rozmezí od 1 do 5 cd/m². V kontextu s předpokládaným slavnostním osvětlením hradu by bylo vhodné původní osvětlení zámku upravit tak, aby se současný stav zlepšil. Do doby, než bude přistoupeno k realizaci nového architekturního osvětlení zámku, bylo doporučeno stávající světlomety přesměrovat a popř. doplnit rozptylnými čočkami a filtry.

Obr. 2. Architekturní osvětlení hradu a zámku Bečov nad Teplou, pohled
ze zámecké zahrady

Koncepce osvětlení

Hrad Bečov tvoří soubor budov, které jsou dobře viditelné ze vzdálenějšího městského okolí. Při pohledu od severu z křižovatky Mariánskolázeňské a Karlovarské ulice je dobře vidět kompozice hradu, tvořená věžemi donjon a kaplová, spojovacím renesančním křídlem a úřednickým domem z 19. století. Od jihu při příjezdu od Plzně dominují zejména budovy zámku. V pohledu od vlakového nádraží z jihozápadního směru a z ulice Mariánskolázeňské ze západního směru se otevírá pohled na budovy hradu i zámku. Architekturní osvětlení je koncipováno pro uvedené pohledové směry.

Návrh osvětlení

Stanovení světelnětechnických parametrů architekturního osvětlení hradu Bečov vychází z pozorovacích vzdáleností, z jasů fasád okolních budov a z hladiny osvětlenosti veřejného osvětlení. Budovy hradu i zámku se nacházejí na nejvyšším místě ve městě, čímž je vliv okolního veřejného osvětlení minimální. Pohledově se hrad uplatňuje z krátkých až středních pozorovacích vzdáleností (řádově stovky metrů). Pro stanovení potřebných světelnětechnických parametrů slavnostního osvětlení byly při místním průzkumu proměřeny činitele odrazu hlavních fasád. Hodnoty činitelů odrazu ρ_f jsou následující:
– fasády zámku: ρ_f,z = 0,55
– fasády Pluhovských domů: ρ_f,pd = 0,60
– fasády hradu: ρ_f,h = 0,35
– fasády věže: ρ_f,v = 0,40

Na základě uvedených charakteristik byly pro architekturní osvětlení zvoleny tyto parametry:
– blízké pozorovací vzdálenosti: jas fasád L_b = 1 až 3 cd/m²
– střední pozorovací vzdálenosti: jas fasád L_b = 3 až 5 cd/m²

Podrobnější údaje důležité pro návrh osvětlovací soustavy jsou uvedeny v tab. 1 a tab. 2.

Tab. 1. Hodnoty činitele znečištění čelních skel světlometů pro šestiměsíční cyklus čištění [1]

^*) množství prachu v ovzduší

Tab. 2. Doporučené hodnoty jasů a osvětleností pro architekturní osvětlení budov [1]

Rušivé světlo

Navržené hodnoty jasů fasád byly kontrolovány z pohledu požadavků ČSN EN 12464-2 na ochranu okolního prostředí před rušivými účinky umělého osvětlení. Limitní hodnoty parametrů venkovního osvětlení jsou uvedeny v tab. 3.

Tab. 3. Limitní hodnoty parametrů venkovního osvětlení podle citlivosti okolního prostředí [2]

Z uvedeného doporučení lze vyvodit, že pro Bečov nad Teplou platí zóna životního prostředí E2. Pro tuto zónu jsou dána opatření, která by měla být dodržena. Zejména musí být svítidla velmi dobře cloněna a jasy fasád osvětlovaných objektů by neměly přesahovat hodnoty 5 cd/m².

Barevný tón světla světelných zdrojů byl zvolen tak, aby co nejvíce podpořil barvu fasád objektů. Z tohoto pohledu byly zvoleny světelné zdroje s náhradní teplotou chromatičnosti T_cp = 3 000 K (teple bílá). K osvětlení zámku jsou v současné době použity halogenidové výbojky s náhradní teplotou chromatičnosti 3 000 K, a proto byly tyto světelné zdroje použity v návrhu osvětlení hlavních hradních budov, zejména k osvětlení Pluhovských domů a válcové věže (bergfrit). Pro barevné odlišení nejstarších objektů, tj. obou hradních věží a spojovacího křídla, byly použity vysokotlaké sodíkové výbojky s náhradní teplotou chromatičnosti T_cp = 2 000 K.

Obr. 3. Použité typy světlometů MaxiWoody (iGuzzini) M. H., 150 W, 3 000 K

Základní údaje:
počet světlometů: 30
příkon osvětlovací soustavy: 5,5 kW
jasy osvětlovaných fasád: 3 až 5 cd/m²
projekt elektroinstalace: Techniserv, s. r. o.
návrh osvětlení: Ing. Jiří Pavelka, atelier světelné techniky, s. r. o.
realizace: Techniserv, s. r. o.
svítidla: MaxiWoody, iGuzzini
foto: Ing. Petr Váňa

Literatura:
[1] MONZER, L. Venkovní osvětlení architektur. Praha: SNTL, 1980.
[2] ČSN EN 12464-2. Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 2: Venkovní pracovní prostory., 2014.

---

Vyšlo v časopise Světlo č. 2/2019 na straně 6.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.